Jádro mého výkonu

Občas se stane, že sportovec podá výkon, se kterým není spokojený. Pod tlakem okolí, trenérů a klubu se v něm začne přehrabovat, utápět se ve výčitkách a shledá ve výkonu spoustu nedostatků, kterých si možná dříve nevšiml. Vrhne se se zaťatými zuby do práce na tom, co mu nejde. Nejlépe hned do několika oblastí výkonu, protože mu to přijde smysluplné a většinou to doprovází ocenění trenéra za to, jak se snaží. Výsledkem je, že rozptýlí svou energii, zlepšení se nedostavuje, náhled na výkon prochází dalšími fázemi a mnohdy dochází k další destabilizaci ve výkonu…

JINÝ PŘÍSTUP?

Dá se to dělat jinak? Existují jiné možnosti než tento rutinně zaběhnutý přístup, který jsem využíval jako profesionální sportovec před dvaceti lety? A že mě to stálo fyzických sil…

Určitá možnost by tady byla. Kromě selhání jsou totiž věci, které jsou v mém výkonu přirozené, jdou mi snadno, cítím se v nich dobře, je pro mě snadné je dělat, dostat je do svého výkonu. Vím o nich, věřím jim, umím je prodat a opakovaně ukazovat.

Proto by mě vždy mělo prioritně zajímat, co ve výkonu JE, nikoli to, co v něm NENÍ. Výkon přece stojí na tom, co v něm JE, ne na tom, co mu chybí.

To, co ve výkonu JE, opakuje se, je spolehlivé a dosažitelné i v náročných podmínkách, je JÁDREM TVÉHO VÝKONU.

Otázka pro tebe: CO JE JÁDREM TVÉHO VÝKONU?

Pomocné otázky: V čem se cítím jako “ryba ve vodě“? Co mi jde snadno? V čem si opravdu věřím? V čem převyšuji okolí? Co je mou silnou zbraní, vlastností, schopností, dovedností? V čem jsem fakt dobrý?

Na těchto faktorech můžu postavit silný základ a STABILITU výkonu, opakovatelný standart, ke kterému můžu znát klíče a vždy se k němu vracet – vědět, jak takový výkon umět podat. Zároveň – pokud vím, co mi jde a umím to používat – je to základ zdravého sebevědomí.

TO, CO VE VÝKONU NENÍ

Co s tím, co neumím, co mi nejde? No, když něco neumím, nemůže se to ve výkonu objevit. Zároveň když nevím, že to umím, nemůžu to použít vědomě. A když nevím, že mi něco nejde, tak s tím nikdo nic neudělá do té doby, než si to uvědomím, což je proces učení se. Přesto je to oblast, která vyvolává neustálou frustraci hráčů a trenérů. Když něco nevidím, tak to nevidím. Když něco necítím, tak to necítím. Když něco nedokážu vyhodnotit, tak to prostě nedokážu vyhodnotit. Můžu na tom však pracovat a postupně oblast rozvíjet. Naučit se novou reakci, návyk, rozhodování, trvá určitý čas a je to proces spojený s učením. Bude to vyžadovat čas, energii, ochotu, trpělivost a vytrvalost. Rozhodně to nebude hned.

ROZKOUSKUJ A NETLAČ

Učení doprovází chyby, tlak a “vnitřní nepohodlí“, protože mozek se změnám brání. Proto je dobré rozdělit si novou výzvu na kousky, na subjektivně dosažitelné úkoly a naplňovat je krok za krokem, trpělivě a vytrvale. Jinak to vlastně ani není možné. Nepřiměřený tlak tempo učení zpomaluje. Pokud však hráč nefunguje jinak než pod tlakem, nezbývá než tlačit. O něco se hraje, že…

Na závěr několik myšlenek, které můžeme propojit v souvislost se sportovním výkonem:

  • Zeď klade tím větší odpor, čím více do ní tlačíme. Přirozený fakt, který platí také pro sportovní výkon…
  • Plnit naučený pohybový úkol neznamená rozumět tomu, co ode mě vyžaduje hra.
  • Vědět, že něco umím ještě neznamená, že to dělám nebo jsem ochoten to dělat.
  • Vědět, že něco umím, ještě neznamená umět to používat.
  • Učení se vyžaduje zvědavost, ochotu, otevřenou mysl a povolení chybovat.

Tip: Rozděl si výkon na oblast Kondiční, Taktickou, Technickou, Psychickou a Sociální. Ptej se sám sebe, co je pro tebe v jednotlivých oblastech snadno dosažitelné, spolehlivě funguje a mohlo by být jádrem tvého výkonu. V sociální oblasti si odpověz na otázku, s čím ti může pomoci okolí a jak. A hlavně dělej, dělej a dělej, protože myslet neznamená opravdu dělat…

Dělej více toho, co funguje a méně toho, co nefunguje.

Pro fittrenink.cz Michal Kosmál